Dharma
Dharma (právo, zákon, řád) je personifikace mravního řádu a spravedlnosti – Ušlechtilá osmidílná stezka
Dharma je v jeho metafyzickém významu soulad s božským nebo tvořivým principem činným v individuu nebo v přírodě. Představuje individuální vnitřní zákon, který „musí“ být následován, jestliže individuální život má být v souladu s přírodními zákony a iniverzální podstatou bytí. Dharma tedy může znamenat vnitřní etický kodex, náboženství, učení, vesmírný zákon, spravedlnost a jiné. Můžeme o ní přemýšlet v kontextu varna-ášráma-dharma. Varna-ášráma-dharma znamená, že v rámci vyššího celku má každý jednotlivec nějakou funkci (varna) a že každý život má jistou dynamiku a vývoj (ášrama).
Dharma jako role jednotlivce v rámci celku má zjistit, na co se hodím, co mi dělá radost a čím můžu prospívat celku a také sám sobě. Každý se hodí na něco jiného. Říká se, že kdo svou roli najde, cítí se lehce a cítí, že pluje s proudem. Na té cestě se mohou vyskytnout (a zákonitě se vyskytují) překážky, ale ty pocit plynutí a naplnění nenaruší.
Stejně jako každý jeden člověk je ve své podstatě rozsáhlým společenstvím buněk, sám je také buňkou ve větších celcích, ať už je to rodina, komunita, město a další větší útvary. K tomu, aby každá společnost fungovala, je nutné, aby každá její jednotka plnila svoji funkci.
Osmidílná stezka může být rozdělena do tří aspektů: moudrost, mravnost a soustředění. V klasickém budhistickém symbolu osmidílnou stezku reprezentuje dharmačakra.
- Dharma je cesta k univerzální pravdě.
- Dharma je univerzální pravda samotná.
- Dharma je způsob života vedoucí k minimální akumulaci karmy.
Ganéša
Ganéša je hinduistický bůh zdaru, moudrosti a umění, odstraňovatel překážek, jehož je třeba uctívat před počátkem každé cesty a jakéhokoli podnikání. Jeho jízdním zvířetem a nerozlučnou společnicí je krysa, která symbolizuje schopnost prokousat se každou překážkou. Ve svých čtyřech pažích svírá lasturu (či vodní lilii), disk, kyj (případně sekyru) a sladký rýžový koláček (módaka), svůj oblíbený pokrm.
Podle mnoha mýtů je Ganéša synem Šivy a Párvatí, avšak podle některých pramenů si jej vytvořila Párvatí sama z potu a nečistot svého těla, aby střežil v Šivově nepřítomnosti její příbytek, zatímco byla v koupeli. Manžel se však nečekaně vrátil domů a Ganéša, který jej neznal, mu počal bránit ve vstupu. V návalu hněvu Šiva opovážlivému strážci srazil hlavu, a když chtěl nedopatření později napravit, neměl zrovna po ruce vhodnější náhradu nežli hlavu slona.
Jindy se Ganéša, jedoucí na své kryse, ulekl hada, který se mu plazil přes cestu, a upadl tak prudce, až mu prasklo břicho přecpané rýžovými koláčky. Bez váhání vrátil všechnu potravu zpět do svých útrob a přepásal se oním hadem, aby ani jediný koláček nepřišel nazmar. Měsíc, který byl svědkem této příhody, se smál tak zlomyslně, že vzbudil Ganéšův hněv; sloní bůh si ulomil jeden kel, mrštil jím proti měsíčnímu kotouči a způsobil tak jeho postupné úbytě.
(Zdroj: Encyklopedie indické mytologie, Postavy indických bájí a letopisů, Libri, 2007, str. 61–62)
Buddha
Kundaliní
Kosmická energie, která se nachází v každé bytosti a vyjadřuje spojení mezi psychikou, spirituální a tělesnou podstatou a je tvořena sedmi endokrinními centry. Jogíni dokáží s energií pracovat, což „hadovi“ dovoluje jeho rozvinutí a postupné probuzení vědomí.
V čínském taoismu má tento symbol podobu jing a jang – kosmický kruh, který je rozdělený na dvě stejné části zakřivenou linií. Vzájemné propojení materiálního a duchovního ale můžeme v nacházet i jako dvě hadovité formy svinuté jedna do druhé.
(info z knihy: Božská proporce v geometrii a v číslech, Léonard Ribordi, Volvox Globaror 2017, str. 88)